Novinky

20.12.2006
Po dlouhé době trochu nových informací. Bohužel v zaměstnání mě docela dost vytěžují a dokonce i o víkendu, tak na koníčky moc času nezbývá. Do toho ještě upgrade domu a na letadla a heli sedá prach . Ale i přesto jsem postavil několik prototypů - F14 která za letu mění geometrii. Celkem jsem musel vyrobit tři prototypy než to začalo lítat. Ovšem výsledek mě nadchnul, jen to uřídit je trošku fuška. Další jsem udělal Drones jde o velmi hodné letadlo a velmi dobře se s ním dají trénovat starty a přistání. Má k dispozici i klapky takže je schopno skoro viset ve vzduchu a přistání je jako do peřin. Plánuju že ho osadím foťákem a zkusím jak mi to půjde.
Až teď na podzim jsem začal lítat a trénovat s JAKem. Je to úžasný éro. Snažím se trénovat starty a přistání a jednoduchý obraty ve vzduchu. Motor jede naprosto skvěle a těším se na každý víkend kdy budu moct jít lítat.

24.6.2006
Nový přírůstek do hangáru s heli jen je trošku menší. T-Rex je pro mne něco jako zdokonalený trenažer protože mě nebaví lítat na PC. Rex je velmi poslušný ale trošku divoký. Oproti Ergu je to třeštidlo které se musí pořád řídit. Rozdíl je asi hlavně ve váze 3kg. Důležité je že se sním neboím lítat. Už máme za sebou první pád, ale ten nebyl na ruce ale na mikrovlný vysílač do jehož paprsku jsem vlétl. To co to dělalo s heli bylo hrozný. Kolegové říkali že za takové figury by se nestyděl ani P. Novotný . Oprava byla jednoduchá protože se poškodily jen díly které jsou k tomu určené mimo listů (měl jsem tam SAB listy bohužel). Myslím, že moje volba verze SE se začíná vyplácet. Pro představu foto Rex vs. Ergo.

23.1.2006
To je síla, rok utekl jako voda, že jsem neměl ani čas věnovat se aktualizacím .
Díky pracovnímu vytížení jsem toho v loňském roce moc nenalítal, ale věřím že se to letos jistě změní. 
Tak tedy co jsem za loňský rok v krátkosti stihnul:
1) F4U Corair to má za sebou, ale je opraven a je připraven na expedici zkušenějšímu pilotovi, který ho zkrotí. Bohužel já jsem ho nezkrotil.
2) Protože mě benzinový motor nadchl, postavil jsem nové hodnější letadlo YAK-54. To je ledadlo, které mě nadchlo svými letovými vlastnostmi a vzhledem. I když pořád ve mě vzbuzuje respekt svou velikostí a rychlostí, pomalu se mi ho daří zkrotit. Jen musím trénovat starty a přistání z kterých mám největší strach, protože v letu si věřím a nebojím se dělat základní obraty, ale věřím že tréninkem se mi to dostane pod kůži. 

3) Ve veverce mi odešel motor, tak jsem musel pořídit nový, ale díky tomu že jsem byl časově hodně out jsem nestačil ani motor zaběhnout, tak to veverku čeká hned z jara.
4) Dokončil jsem CNC řezačku polystyrenu. Díky kamarádům z Prahy (oni vědí o kom je řeč) je zařízení funkční.

5) Díky bodu 4 jsem mohl vyrábět různé poletuchy co kdo potřeboval. Třeba tato poletucha těch jsem byl nucen vyrobit velké množství protože to byl hit loňského léta.
6) Dnes již můžu říci že jsem již samozásobitel v produkci letadel. Dnes jsem již zvládl technologii výroby a tak si můžu vyrobit co chci. Protože jsem postižený stihačkama tak dělám stihačky. Začal jsem F-16, ale to byl prototyp nové technologie, pak následovala F-18, která létá naprosto dokonale a pohodově a jako poslední bombonek jsem si postavil svůj sen SU-47. Všichni mi říkali že to memůže lítat, protože ve skutečnosti celé letadlo řídí počítač. Ale jaké bylo překvapení když se Berkut objevil na obloze, létal naprosto dokonale bez nejmenších záludností. Musím říci že jsem sám na sebe hrdý, že to létá .

7) Samozhřejmě jsem se účatnil novoročního polétáníčka, kde nechyběla společná fotka (bohužel nejsem na snímku), ale hlavně se sešlo docela dost vrtulníku a ta fotka je docela zajímavá.

1.1.2005
Tak tu máme nový rok, který bude ještě více úspěšný než ten minulý. Vytáhl jsem veverku, protože bylo relativně teplo. Trochu bylo problémů ale nakonec jsem ji dostal do vzduchu. Byl to boj protože jsem měnil servo na cyklice a heli nebyla seřízená. Nakonec lítala jen chvilku protože jsem ji chtěl donést domů vše pohromadě.  
Jako každý rok proběhlo skupinové foto. Oproti minulým letům se nás sešlo mnohem víc.

29.10.2004
Léto je v ..... pryč a tak můžu zase začít publikovat své neúspěchy na svých stránkách. Přes léto jsem postavil F4U Corsair. Moc pěkné letadlo, ale ve vzduch jeto ku pííííp. Snažil jsem se ho několikrát zkrotit ale skoro vždy došlo problémům buď se startem nebo přistáním. Snad se mi podaří dát ho do takového stavu, že mě bude poslouchat. Ve vzduchu se chová výborně jako opravdová stihačka, jen ty starty a přistání. Je to krasavec
No a takhle to dopadá, když to člověk neumí, ale slibuji že se to naučím aby už nebyly takovéto hrůzné fotky
vše je opraveno a čeká až budu mít odvahu zkusit to znovu.

12.6.2004
Do hangáru přibyl další přírůstek. Je to moje první dmychadlo. Ještě to neletělo, ale moc se těším jak to bude lítat.

5.-6.6.2004
Tak jsem absolvoval svou první leteckou akci MEGA CUP.
V sobotu trochu pršelo, ale nervozita a tréma byly tak velké, že mi to bylo úplně jedno. Hlavní obavy jsem měl z toho co řeknou kolegové na A-10, protože to byla její veřejná premiéra. Naštěstí všechno fungovalo a nakonec se mi létalo velmi pohodově. Nedělal jsem žádný kraviny ani lopingy ani výkruty a lítal jsem jen v klidu a snažil se o maketové lítání. Sám jsem byl překvapen jak se A-10 majestátně proháněla po obloze. 
Ještě jsem lítal s F 16. To bylo v sobotu taky v pohodě a bez problémů. Jen v neděli mě nervozita a zbrklost z toho že můžu lítat se slavnou skupinou EPP AIRFORCE trochu rozhodila a já trubka (asi) zapomněl vytáhnout anténu na vysilači. První společný průlet byl super, ale následná zatáčka na odlehlé straně se stala neřiditelnou a F 16 se zřítila. Blbý bylo to, že to bylo daleko, tak jsem se prošel ale našel.
Po oba dva dny bylo vidět spousta pěkných modelů. Tady dám pár fotek.

V neděli jsem měl s sebou i synátora, který se taky zúčastnil soutěže házedel. Na to, že to bylo jeho první letadlo co postavil, tak mu to celkem lítalo. Skončil na třetím místě. Podařilo se mi pár momentek z jeho závodního nasazení.

6.5.2004
Tak a A-10 je konečně hotová (snad). Teď už jen se s tím autobusem naučit lítat :-).

7.3.2004
Konečně jsem díky speciálnímu katapultu dostal A-10 do vzduchu. Bylo to naprosto úžasné. Letadlo se pomalu sunulo po obloze za nádherného zvuku dvou řvoucích 600. Létá to strašně krásně a hlavně majestátně asi jako originál. Co musím udělat je určitě nutno vyměnit 600 za pořádný motory. Asi tam budou AC Mega 22/30/3-4. Už se těším jak to bude lítat s pořádným výkonem. Dokonce to i plachtí. Po přistání jsme navrhli, pár malinkatých úprav, který musím udělat, ale drak jako takový je naprosto v pohodě. Teď už jen dodělám povrchovou úpravu, naučím se s tím lítat a můžu mezi lidi. Možná jen taková malá vada na kráse - je to moc velký a musím vymyslet jak to budu vozit :-(.

V průběhu druhého letu to při průletu cuklo a motory škytly. Domnívali jsme že je to rušení, ale jaké bylo naše zděšení, když jsem vyndal baterky. Tento pak jsem si nechal udělat u jednoho Brněnského celostátně známého výrobce.

Po prozkoumání bylo zjištěno, že spoje jsou odfušované a při odběru 50A se prostě roztavily.
Tímto veřejně děkuji Bohu a Fy. Graupner a její folii, která držela články pohromadě, za šťastné přistání.

22.1.2004
Máte rádi tučňáky? Máte rádi baseball? Tak si zahrajte můj rekord je 324,4m. images/yp010.swf nebo voiture_scoreupdate.swf

3.1.2004
Tak jak bylo dáno pranostikou, pokud to jde tak lítám každý den. Dnes se mi podařilo ve vzdušném souboji F-16 proti SU-27 trefit SU za letu. Byl to zvláštní pocit, protože se stíhačkou lítám možná pro někoho zvláštním způsobem a to "po paměti" s tím, že pokud chci něco udělat tak vím co to bude a jen pak kouknu jak se to povedlo, protože ty potvory lítají dost rychle a na dlouhý přemýšlení nebo koukání po ostatních není čas. No a když jsem trefil protivníka tak to letadlo udělalo úplně jiný pohyb než jsem očekával a měl zapsán v "bufferu" a trvalo mi pak pro mě velmi dlouho než jsem se opět sesynchronizoval. Jinak to byl určitě zážitek pro celé osazenstvo letiště, protože to vypadalo velmi efektně. Chvilku jsme se honili po obloze a zkoušeli lítat sestavu v kruhu a protože nám to moc nešlo tak jsme lítali každý po svém. Vzhledem k tomu, že Jindra má v SU třízaviťák měl jsem co dělat abych ho dohonil, ale nakonec se mi to povedlo a zezadu jsem ze spodní strany čumákem trefil jeho křídlo. I když jsme byli od nás dost daleko tak byla slyšet docela slušná rána. Letadlům se nic nestalo, ale já byl na pokraji infarktu. Ovšem po přistání to všechno opadlo a o ničem jiném jsme nemluvili, už se těšíme až dá Karel dohromady svou F-15 jak se budeme nahánět.
Konečně díky dovolené a vánočním svátkům jsem dokončil laminování A-10. Teď ji už jen sestavím, udělám lehkou povrchovou úpravu, kterou vypiplám až po letových zkouškách. Už čekám až napadne trošku víc sněhu, aby padala do peřin.
Veverka spí, protože se v zimě nedá lítat, mám ale nachystaný malínkatý upgrade kapoty, ale to budu dělat až bude nelítací počasí.

1.1.2004
Tak nám ten rok uběhl jako voda a znovu jsme se sešli k novoročnímu polétáníčku. No že by bylo ten den zrovna teplo to se říci nedá, ale nemrzlo. Jediný negativní zážitek byl příjezd a odjezd na letiště, protože půda nebyla ještě dostatečně zmrzlá a po deštích všechny příjezdové cesty se proměnily v blátivý tankodrom. 
O proti roku 2003 se nás letos sešlo mnohem víc a nálada byla velmi pohodová. Nedošlo k žádnému karambolu, až na jednu zlomenou vrtuli, takže v Brně letos letadla podle pranostiky padat nebudou :-).
Protože se nás sešlo tolik tak jsme se nevešli do objektivu ale i přesto nás dokázal můj desetiletý syn zachytil v té nejlepší sestavě.

14.12.2003
V rámci blížících se vánočních svátků jsme navštívili s rodinou kamaráda modeláře umělce, abychom se pokochali jeho skvělým dílem. Tento Betlém je úžasný a myslím, že každý modelář dokáže ocenit hodnotu takového díla ať už dělá auta, letadla, lodě, mašinky nebo rakety. Vytvořil jsem celou stránku, kde najdete i nějaké fotky. Pokud se mi podaří nějakým způsobem zpracovat video tak ho přidám na stránku. Tak se koukněte.

10.12.2003
Založeny stránky 1.bojové stíhací základny v Brně.

30.11.2003
Provedeno zalétání F-16. Naprosto dokonalý stroj. Velmi obratný a hlavně velmi rychlý.
To co to letadlo předvádělo ve vzduchu bylo úžasný. Říkalo se že F-22 je hodně obratná a rychlá, ale když F-22 vynásobíte 2x tak dostanete vlastnosti F-16. Lítá to úžasně rychle, já sám jsem lítal na 1/2 plynu a pořád to byl fofr. Použil jsem vrtuli 6x5, lítalo to dobře, ale zkusím ji vyměnit za 6,5x4 protože kolmé stoupání nebylo tak dlouhé. Povedlo se mi předvést tak utaženou zatáčku až všichni zahučeli že to není možný.Mám pár zjištění - velmi ostré na křidýlka - je třeba použít expa a minimální výchylky
je velmi ostré na výškovku opět stejné - použít expa
motor naprosto dostačující a velmi dobrá rychlost
rozsah rychlostí velmi velký od couvání až po mžik
dokonce jsem zkoušel i plachtit a i to jde :-o
Závěr F-22 mě uchvátila a mile překvapila (nyní visí na zdi jako trofej :-)) ), ale to co předvedla včera F-16 to nemá chybu a nedá se popsat jak jsem s ní spokojen. Jinak asi jsem nezvolil správnou kamufláž, protože nejen já ale i ostatní měli problémy proti šedivé obloze letadlo rozeznat v jakém je náklonu. Silueta je naprosto dokonalá.
Jo a to nejlepší na konec - letadlo jsem domů donesl celé bez přidání kapky lepidla :-))).

25-26.10.2003
Tak jsem v sobotu rozložil Raptora na kuličky. Tak to dopadá když někdo dělá blbosti v malé výšce a za silného větru. Měl jsem sto chutí to hodit do koše. No ale pak jsem si zahrál na archeologa začal slepovat vteřiňákem kuličku po kuličce. Výsledek je velmi dobrý . V neděli jsem to hned vyzkoušel a vše je naprosto v pohodě. Zase lítáme "Rychle a zběsile". 
Začíná být zima a dny kratší, to se dá všechno vydržet, ale ten vítr mě už nebaví. Chtěl bych konečně vyzkoušet jak Raptor lítá za normálního počasí.
Veverka sice byla se mnou v sobotu na letišti, ale zradil nás startér - slabá baterka.
A-10 stále laminuji a dodělávám poslední možné úpravy a hlavně čekám na sněhovou peřinu abych to hned neroztřískal o tvrdou zmrzlou zem.

3.10.2003
Tak máme do rodiny nového člena. kromě dětí, vrtulníku a letadel přibyl další mazel.
Hyundai Accent 1,3i v plné výbavě ABS+EBD, klima, airbagy + boční, vše v el. atd..

28.9.2003
A-10 má dodělanou kabinu a vyřešený systém výměny baterií. Je podzim a dost to fouká tak veverka spí. Poprvé jsem zalétával F-22. Úžasný pocit když nový model naprosto v pohodě letí na první pokus.
Počasí nic moc i ptáci chodili pěšky, ale po přečtení všech recenzí jsem věděl že to poletí.
Tak jsem to vzal, na trimu natáhl výškovku spustil motor na půl plynu a hodil. Co se dělo dál bylo úžasný. Letadlo naprosto v klidu opustilo mou ruku a plynule proti silnému větru začalo stoupat. Byl jsem z toho tak hotový, že jsem udělal dva okruhy a zkusil přistát, abych to vydýchal. Přistání jako do peřin. Tak jsem to hodil znovu a lítal v silným větru 7:30 minut. Zkoušel jsem dělat minimálku a max. rychlost. Vše naprosto v pohodě, přistání skoro k noze.
První dojem naprosto dokonalý.
Pak přijel Karel, který to vše pozoroval z hangáru od Evžena a hned začal co tam mám za motor a baterky, že tak dlouho lítám. Nakonec sám vytáhl EPPJET F-15 a bylo veselo. začali jsme lítat spolu. Bohužel jsem nebyl připravený na tuto skutečnost a začal dělat taky blbosti. Jednou jsem musel přistávat bez motoru protože jsem mu chtěl dokázat o kolik déle mi to lítá. Dopadlo to tak, že mi to spadlo na rychlost - škody - naprasklý čumák, vteřiňák hned opravil. Druhý - start hledal jsem chybky v řízení - musím nastavit expa na křidýlka je to moc citlivý a právě toto bylo možná příčinou koncového pádu. Vypadalo to velmi strašně, z 5m vývrtka do země. Tak jsem posbíral kousky a hurá domů. Oprava za 20 minut je letadlo v kuse a těším se na další lítání.
Co dodat? Jsem naprosto spokojený a překvapený. 

11.9.2003
Mám novou hračku - F-22 z EPP. Začal jsem ji stavět protože mě nebaví čekat než zaschne laminát na A-10 :-)). Už mám na A-10 olaminovaný ocas, klapky a křídlo. Teď je na řadě trup. Veverka spí protože se nemůžu dostat na letiště :-((. Proto stavím co najdu, abych přišel na jiný myšlenky. Podrobnější postřehy na stránkách jednotlivých modelů.

6.9.2003
Tak jsme s Honzíkem vyrazili na CIAF. hlavní úkol byl najít a vyfotit A-10 protože vrtulníků tam bylo málo. Dorazili jsme do ohromného mraveniště a fotografování se stalo velkým dobrodružstvím protože pořád někdo lezl do záběru. K vidění bylo spousta krásných letadel, ale nejhezčí a nejmajestátnější byly dvě A-10. Pořídili jsme spoustu fotek.
 
Moc se nám tam líbilo. Nakonec v euforii z toho, že jsme našli A-10 jsme se pustili do dalšího hledání A-10 a to v plastikovém provedení, neboť prodejců tam bylo mnoho, ale A-10 málo. Nakonec jsme našli model 1/72 od Heller a Honzík byl šťastný, že ho bude mít doma na stole. Já jsem dostal další inspiraci a motivaci k dokončení velkého modelu.

28.8.2003
Konečně jsem odstranil závadu v palivové soustavě. Po úmorném hledání a vztekání jsem došel na to, že byla prasklá hadička uvnitř hlavní nádrže pro bimbátko. Po výměně se vše vrátilo k normálu a vše je O.K.
Veverka je opět v kondici a motor jede naprosto dokonale.

31.7.2003
Doplněny další postřehy ze stavby A-10.
Objevil se problém u veverky a to, že motor jede velmi dobře, ale nějakým divným způsobem se mi asi po 3-4 minutách vyprázdní vyrovnávací nádrž, ale v hlavní zůstává půlka. Né až na dno a pokud má motor vysoké otáčky tak jede, ale pokud přistanu a stáhnu plyn tak okamžitě zhasne. Vypadá to jako by nedocházelo k tlakování hlavní nádrže. Hadice jsem kontroloval a nic asi je pro jistotu vyměním všechny.

24.7.2003
Začal jsem se stavbou A-10. Více  v samostatné rubrice A-10 Thunderbolt II
Veverka opravena a nastavena, oblečena jen v akro kabátě.

20.7.2003
HELICUP - Tak jsme byli na největším a nejlepším setkání vrtulníkářů v ČR. Hned na úvod musím pochválit a pogratulovat pořadatelům za jejich úsilí a nasazení, protože když se kohokoliv z účastníků zeptáte jaké to bylo všichni odpoví stejně SUPER!

Vyrazili jsme v sobotu brzo ráno. Na místo jsme dorazili jen s jednou nápovědou velmi brzo, protože všichni ještě spali. Až se organizátoři vyčůrali a vyčistili zuby, tak jsme se zaregistrovali. Plní nadšení a trémy jsme se přesunuli k ploše a zabrali ty nejlepší místa. Evžen hned šel vyzkoušet zdejší vzduch, který značně rozvířil svou el. heli ECO 8. Pak jsem se odhodlal i já ke startu. Bohužel moje veverka totálně selhala a vůbec nenastartovala. Kousla se spojka a i když jsem to na poli a koleně rozebral a složil tak druhý start dopadl stejně. Byl jsem z toho velmi smutný, ale to vše vyvážily dojmy z celého soutěžení.

Z celé akce jsou jen ty nejlepší zážitky a hlavně jsme poznali kompletní vrtulníkářkou komunitu v ČR.

Hugo a jeho mazel, Evžen statečně bojuje, a mám to za sebou, naše ležení, P. Novotný před startem 
P. Novotný v akci, tak to je kuriozita naše heli si povídají s heli P. Novotnýho, pár obrázků ze soutěže ani nevím koho se mi podařilo ulovit, kdo se pozná ať se ozve pošlu mu fotku.
K mému údivu se objevila podobná veverka, je pravdou, že moje byla o dost propracovanější, ale zase nelítala :-((( 
Zapa se svými mazlíčky.

15.7.2003
Tak konečně po pěti měsících dopisování a telefonování dorazila A-10 domů. Byla to doslova odysea, ale všechno špatný je už za námi a teď to jen dostat do vzduchu. Připravuji reportáž ze stavby a popis. Tady budu uveřejňovat jen aktuality a perličky. 
První dojem? Je krásná a velká!!! Teď jen to nezkur...! Na pomoc jsem povolal Evžena, kterého požádám o stavební dozor. Už aby to bylo ve vzduchu. Podle prvních odhadů na tom bude ještě spousta práce.

Teď veverka. Konečně po dlouhé době je nastavena a seřízena tak jak jsem si vždy představoval. Můžu klidně pustit řízení a ona si visí tam kde jsem ji nechal, né pořád, ale a chviličku. Kdyby byla takto seřízená do Prahy tak bychom nasbírali možná víc bodů za lítání (možná). Teď trénujeme shazování kuželek, zdá se že nám to jde, ale není to sranda. V sobotu ráno vyrážíme do Kroměříže. Budeme koukat, poslouchat, učit se a chytat rozumy. Doufám, že se vrátíme celí bez ztráty desítky.

6.7.2003
Po zkušenostech a na doporučení vrtulníkářů, kteří vědí o čem mluví dostala veverka nové gyro a digitální servo na vrtulku. S instalací nebyly vůbec žádné problémy. S nastavením jen minimální problémy s kalibrací nulové polohy. První visení a kalibrace dopadly dobře bez pádu. Je pravdou, že jsem trubka a v režimu programování za letu jsem přepnul gyro do HL (AVCS) a proto že nebyly uloženy hodnoty měl jsem plné ruce práce, ale dopadlo to dobře bez ztráty desítky. Druhý nastavování jsem musel zvládnout za velmi silného větru. To mě gyro velmi překvapilo, protože jsem měl zapnuté HL a heli viselo ocasem naprosto v klidu jako by nefoukalo. Máme za sebou dva dny visení a nastavování a první dojmy jsou velmi dobré. Pár otázek, které mě napadají vyřeším po internetu abych zase nedělal nějakou botu.

15.6.2003
Díky Pavlovi Zázvorkovi,který mě přes internet přemlouval abych se zúčastnil soutěže maket v Praze Libuši, jsem poslední týden od pádu heli chodil spát hodně pozdě, abych veverku nachystal. Ještě v pátek v 14:00 nebyla letuschopná a moje přesvědčení + letecké umění mi říkalo, abych se na to vykašlal. Jenže bylo mi líto toho času a tak jsem se rozhodl, že pojedu. Když to rozbiji tak nic, zas budu mít co opravovat. 
Vyrazil jsem tedy velmi brzo ráno, protože jsem vůbec netušil kde ta "Libuš" vůbec je. Asi po hodině hledání a projíždění sídliště jsem to našel. Konečně jsem se osobně poznal se Zapou.
Hned na začátku jsem upozornil porotce aby byli velmi ostražití a bdělí neboť moje pilotní schopnosti je třeba ještě velmi pilovat.
Vzhledem k tomu, že to byla moje první soutěž tohoto typu, byl jsem ze všeho docela nervózní. Ovšem nálada byla super a všichni mi pomáhali, za co jim velmi děkuji.
Pro statické hodnocení jsem heli vystavil a předal dokumentaci. To bylo naprosto v pohodě heli stála a porotci kolem ní chodily. No a pak přišlo rozlosování kdo kdy poletí. Já měl lítat jako druhý za Pavlem. Navrhl jsem jestli nebude lepší tahat sirky o to kdo vyhraje ale to se neujalo. První let jsem jsem odskákal a odchodil. Co mě překvapilo byla reakce porotců na můj volný prvek průlet "to je ono, tak to má vypadat, hezky". To mi dodalo trochu sebevědomí do druhého kola. To jsem tedy už stál na místě a heli lítala ke mě a né já za ní. Musím dodat, že heli nebyla vůbec po tom posledním letu vůbec seřízená, jen hlavní nastavení. Takže jsem plně ruce práce ji udržet tam kde jsem chtěl. Druhý kolo už bylo lepší a byl jsem klidnější i když můj letecký projev se nemohl rovnat ostatním účastníkům. Při třetím kole mě zklamalo gyro. Pravděpodobně protože bylo poledne a sluníčko hřálo, došlo k přehřátí a začalo heli ovládat beze mně. Proto jsem třetí kolo v půlce ukončil, pro jistotu než abych domů přivezl třísky.
To co se stalo při vyhlášení jsem opravdu nečekal. Veverka obsadila 2. místo. To byl šok a překvapení. Pavel skončil 3.
Co dodat? Musím se naučit lítat, dodělat detaily, rozsvítit heli, vyrobit správný podvozek a pak to bude konkurence schopná mašinka (možná).

Domů jsem dorazil utahaný, ale v pohodě. Jen mě překvapilo, že je v ČR tak málo maketářů. Veverku jsem zaparkoval do jejího hangáru s tím, že ji podrobím kontrole až to trochu vydýchám.
Tak to byly moje první pocity z první soutže.

8.6.2003
Hned dopoledne jsem zkusil na zahradě nový motor. Bylo to úžasné, chytl na první ťuknutí a spokojeně brumlal. Trochu se mu nechtělo do otáček tak jsem ho trošku přivřel a pak jel jako pilka.
Celý natěšený jsem po obědě vyrazil na letiště. Na letišti byla celá elita skvělých pilotů a kamarádů. Vzhledem k neskutečné teplotě bylo nutné doplňovat tekutiny Nálada byla skvělá. Já v eufórii jak nový motor vrčí. Heli se letově naprosto zklidnila, už nikam necestuje, dokonce jsem zkoušel při visení i pustit kniply, heli byla naprosto poslušná. Asi po 5 min. změnila trochu zvuk tak jsem přistál abych zkontroloval co se stalo. Jakmile jsem stáhnul plyn ihned motor zhasl. Po kontrole jsem zjistil, že se povolil výfuk a tak nebyla tlakovaná nádrž. Při čekání na to až motor zchladne abych mohl dotáhnout výfuk jsem svými nemýstnými poznámkami podporoval Evžena při přípravě L39 na zalétnutí. Tuto mašinku dávali s Karlem dohromady a dnes byl den D, kdy se ukáže jak to bude lítat. Všichni kdo byli kolem pomáhali buď mentálně nebo verbálně.. Startovalo se za pomocí gumy. Létalo to nádherně a se skvělým zvukem. Evžen měl trošku strach ze startu ale bravůrně to zvládl. Jelikož jsem to neřídil tak mi to připadalo jako hodný nezáludný letadlo, který poslouchá.
.Když přistáli tak jsem dotáhl výfuk a postavil kuželky s tím že budu trénovat přesnost ovládání.
Vcelku mi to šlo kuželky jsem shodil, vyzkoušel motor při plném tahu (úžasně rychle povyskočí). Pak jsem přistál a postavil kuželky znovu. Opět jsem byl poměrně rychlý a úspěšný. Pak jsem si tak poletoval, když najednou koukám jak se odpojilo táhlo ovládání zadního rotoru a zhouplo se na ne servu a visí bezvládně dolů. Krve by se nedořezal. Byl jsem asi 2m vysoko a v první chvíli heli držela směr, tak jsem s tím spěchal honem na zem. Až těsně nad zemí se začala roztáčet, ale to jsem si říkal nějak ustojíme. Jenže jsem úplně zapomněl že pořád visí to táhlo dolů. Když už jsem si myslel, že jsem to zvládl přišel šok, to blbý táhlo se zapíchlo do země a heli přes něj udělala skrčku. No hrůza. Když jsme hledali příčinu co se stalo, zjistili jsme, že praskl spojovací šroubek mezi táhlem a očkem (taková kravina!!!!) . Škody až na listy minimální, ale zase jedno poučení a důvod ke zdokonalení. . Večer už jsem to měl z 90% opravený, teď budu vymýšlet nové táhlo a pojistné mechanizmy.
Co na závěr - z heli mám radost, že má to správné srdce a super zážitek při zalétávání turbíny.

7.6.2003
Díky Zapovi jsem mohl osadit veverku silnějším motorem O.S.46. Dalo to trošku práce tam motor napasovat ale nakonec se všechno povedlo. Provedl jsem kompletní sborku a rozborku rotorové hlavy a kontrolu elektroniky.
Na fotkách je vidět rozdíl v motorech.

27.4.2003
Konečně jsem začal lítat po obloze za vydatného pošťuchování a domlouvání Romana o tom co musím co pořád dělám blbě atd.. Měl jsem z toho dobrý pocit. Havárie se nekonala a tak byl větší důvod k radosti. Jen se objevily problémy se spojkou, která jak jsem zjistil dělá problémy snad v každým ERGU. Po prvním letu se kousla a nechtěla se rozpojit. Tak jsem to v kufru auta opravil a lítalo se dál. Jenže asi byl problém vážnějšího rázu, protože jsem při lítání vnímal trochu jiný zvuk než jsem byl zvyklý. Po přistání jsem zkontroloval spojku a ta se jevila rozpojená. Jaké bylo moje zděšení když jsem zjistil, že se přestrřihly dva imbusy, které spojují spojku s motorem. Nechápu jak to mohlo lítat. Doma jsem to rozdělal a zjistil, že unašeč spojky je totálně v háji, protože se část materiálu z unašeče přetavila na spojku. Moc fajn. To znamená vyrobit nový unašeč, sundat přebytečný materiál ze spojky a hlavně vyměnit ložisko spojky. Moc úkolů, ale díky taťkovi jsme to zvládli za dva dni. Celkem se objevily dva problémy a) jak odstranit zbytky imbusů ze spojky a b) čím vyříznout speciální witvortův (snad se to tak píše) závit do unašeče. Byl to boj, ale taťka je šikovnej.

25.4.2003
Přidány videoklipy do sekce zajímavosti. Rozhodně stojí za prohlídku.

20.4.2003
Celý víkend foukalo, že i orel chodil pěšky, tedy alespoň v Brně. Ale pro ty co prostě lítat musejí to překážka nebyla. Konečně jsem našel človíčka, který mě vezme pod svá křídla a naučí (donutí) mě lítat pořádně. Dík Romane! S Romanem jsme se přesvědčili, že i silný vítr heli nevadí, né že by to byla nějaká sranda, ale dá se lítat. Když byli heli i piloti vysíleni tím věčným náporem větru, tak jsme upravovali plochu na novou sezónu.
 

19.4.2003
Po dlouhé době nějaké nové zprávy. Tak Veverka je takřka hotová jen najít nějaký materiál na antény. Mám už i stěrače a vyrobil jsem i držák na zrcátka. Dá se říci pokud se člověk dívá z dálky, že by se to mohlo podobat originálu a pokud člověk neviděl originál v detailech tak je to kopie velkého brášky. Fotky nejsou nic moc protože jsem to fotil v noci, ale nafotím to určitě lépe i s mechanikou.

23.2.2003
Konečně se mi podařilo dokončit povrchovou úpravu. Změnil jsem barvu aby se přiblížil odstín k originálu. Díky Michalovi (MISU) jsem získal gumy na zasklení oken. Byla to docela těžká práce přizpůsobit karoserii aby ta guma držela, ale vypadá to docela dobře jen v těch prudších ohybech je problém, že se udělá vlnka, ale to zkusím vyřešit. Co je úžasný, že okna nejsou lepený a jsou pružný a docela pevně drží. Zase jsem byl navštívit velkou veverku u ní doma a pořídit trochu rozsáhlejší fotodokumentaci. Mám spoustu detailů. Pár obrázků jsem dal do galerie.

6.2.2003
Nové fotky v sekci "Kamarádi" a "Galerie", které mi poslal kamarád Standa.

25.1.2003
Tak jsem si byl zalítat v Liberci. Když to shrnu do jednoho slova - "katastrofa". Ale děti se měli dobře a moc dobře se bavili. Ráno jsme začali návštěvou Babylonu a jeho akvaparku, vřele doporučuji. Skvělý ráj pro děcka. Až na to překvapení, když jsem došel k autu.  To byla první smůla. Odpoledne jsem šel na pole trochu provětrat křídlo. Mezi domy se to vůbec nezdálo ale na poli to docela fučelo. Tak jsem to hodil a zjistil, že to fučí trochu víc než Toro unese, ale bojovali jsme společně a statečně. Bohužel vítr sílil a snášelo to trochu po větru. V okolí byla jediná skupinka stromů, které jsem se statečně vyhýbal, až do té doby něž mi to vítr trochu vzal a já ve snaze to dostat zpátky jsem to vzal skrz ty stromy. Křídlo zůstalo viset asi v 8-mi metrech a nechtělo dolů. Musel jsem použít svou medvědí sílu a pořádně zatřást stromem aby spadlo. Škody? Skoro žádné, ale pro tento den jsem to radši zabalil, smůly bylo dost. jinak docela vydařený výlet.

19.1.2003
Počasí v Brně o víkendu nic moc, tak zase trochu zapracovat na karosérii. Dá se říci, že jsem se pustil do kompletní renovace. Je to docela piplačka. Zalamiloval všechny díry, které jsem udělal v průběhu vymýšlení jak dostat mechaniku do kapoty. Pořád jen tmelím a brousím. Musím se s výsledkem přiblížit Zapovi. :-))
Z čeho mám strach je barvení, to mi nikdy nešlo, zkusím domluvit nějakého odborníka.
Jediný co se v tomto blbým počasí je lítat na simulátoru.

15.1.2003
Dnes jsem dostal fotky od kolegy vrtulníkáře "ZAPA", který rozdráždil mou ješitnost na provedení kapotáže Ecureuilu. Má originál kapotáž pro UNI40 a taky to podle toho vypadá. Mám co dohánět. Zkusím tu moji kopii dostat alespoň na podobnou úroveň. Foto je v rubrice Ecureuil.

12.1.2003
Dnes tedy vůbec nebyl lítací den. Čtyřikrát jsem hodil křídlo a čtyřikrát spadlo. Vůbec nechtělo do vzduchu. Vypadalo jako když je začarovaný nebo líný a já ho probudil, aby něco dělalo. Všelijak se kroutilo vůbec to nechtělo stoupat, motor běžel naplno no hrůza. Vrchol byl, když jsem to konečně dostal do vzduchu, tak do 8m a točil zatáčku, tak se to normálně propadlo. Podařilo se mi přistát, ale aby tý smůly nebylo málo, tak se zlomila vrtule.
Asi jsou dny kdy to prostě nelítá a lítat nebude kdyby jste se snažili sebe víc.
Znám to tak trochu z heli, v momentě kdy je nějaký problém a heli se do vzduchu nechce nemá cenu to lámat přes koleno, párkrát jsem to zkusil a vždy jsem buď nesl domů třísky nebo pokus o infarkt.

4 - 5.1.2003
Tak jsem rozsvítil TORO. Byla to docela piplačka. V sobotu i v neděli jsem lítal s křídlem, pomalu se už zbavuju strachu a získávám jistotu. Učitel (Roman) řekl, že dokud to křídlo neudržím 30 minut ve vzduchu tak nejsem pilot. V sobotu se mi podařilo lítat kolem 22 minut. Poslední let jsem se odvážil s přistáním do ruky. Až do poslední fáze bylo vše naprosto perfektní, ale takovou ránu do ruky jsem teda nečekal. Příště zkusím přiblížení ještě pomaleji. V sobotu jsem taky roztočil heli a trošičku zavisel. To aby se v motoru a na rotorové hlavě neusadili pavouci.
V neděli přijel Petr Š., který je taky vrtulníkář a protože byla zima tak si pořídil novou hračku. Občas to vypadalo trohu komicky, protože si spíše hračka pohrávala s ním. Dokonce i Roman měl co dělat aby ji zkrotil. Je to vlastně drak ušitý padákové křídlo a musím říci, že to s klukama pěkně cvičilo a to nefoukal pořádně vítr.

1.1.2003
Novoroční létání se vydařilo. I když byla docela dost velká zima, tak se na letišti sešla skupina skalních modelářů, kterým ani taková zima nevadila. Létalo se takřka pořád a občas se letadla míjela ve vzduchu velmi těsně. Někteří si dělali srandu jestli si hrajeme na vzdušné souboje. Bylo nádherné počasí a skvělá nálada. Menší komplikace nastali vždy pokud se chtěl pilot někam pohnout, protože po oblevě a nočních mrazech se na letišti vytvořilo jedno obrovské kluziště a bylo umění se pohybovat po ledu aniž by jste sebou bouchli o zem, někteří toho využívali k bruslení letadel po zemi, vypadalo to docela zajímavě.

P.S. Ten pes není můj, ale fotografa, moje je heli.

31.12.2002
Zkusil jsem změnit umístění gyra v heli. Musel jsem vyrobit držák . Předpokládám, že na tomto místě by měly být nejmenší vibrace. Uvidíme jak se to bude chovat za letu.
Taky jsem možná našel příčinu rušení - byla to špatná elektro instalace pro osvětlení, to tam dělalo neplechu.Taky jsem začal s úpravou Ecureuila, dostane nový kabát tak jsem na něj potřeboval litr acetonu. Ještě teď se mi motá hlava jak jsem nafetovaný. 

29.12.2002
Dnes se mi nepodařilo nastartovat heli, problém byl ve startéru (po rozebrání zjištěny špinavé lamemy a uhlíky).
Tak jsem zase dal dva lety s Torem. Zdá se že se do toho začínám dostávat. Díky skvělému učitelovi Romanovi dělám docela pokroky. Dneska mě donutil vystoupat v poslední minutě na kterou mi stačili baterky pro motor tak vysoko, že jsem to sotva viděl. Celkem jsme to udrželi ve vzduchu víc jak 15 minut.
Doma jsem heli nastartoval po opravě startéru na první ťuknutí. Upravil jsem trochu nastavení gyra na vysilači. Hned to musím otestovat na letišti.
Taky jsme se domluvili, že na Nový rok se sejdeme na letišti na novoroční polétáníčko (snad bude dobrý počasí).

28.12.2002
Tak jsem chtěl vyzkoušet nové palivo na letišti a zas další problém. Motor běží naprosto výborně, ale objevily se nečekané problémy s gyrem. Po výměně páky na řízení vrtulky se gyro začalo chovat ostřeji. Byl jsem z toho vyděšený, budu to muset prokonzultovat s odborníky.
Dnes jsme taky seřídili Toro a začali  lítat. Je to takový jiný než heli, pořád to někam lítá a nedá se to zastavit. První let dopadl docela dobře, ale ten druhý jsem se tak odvázal, že jsem trefil hromadu zmrzlé hlíny. Škody za 10,- Kč. No není to super.

22.12.2002
Našel jsem příčinu nesmyslného chování z posledního lítání, které jsem připisoval ztrátě vyrovnávací zátěže. Problém byl způsoben při úpravě pák na ovládání pádel. Pravděpodobně jsem přehnal množství zajišťovacího gelu na šrouby a došlo tak k zalepení osy pádel do ložisek, takže se padla vůbec nenaklápěli a docházelo k velkým vibracím a heli se špatně ovládala. Po odstranění problémů se heli naprosto zklidnila a zdá se že je vše v pořádku. 
Přešel jsem na nové palivo se 7% nitra GIGA SYNTH od Lindingera cena 34,90 Eur - 20% a výsledek je 900,- Kč. Ihned po pokusu o start odešla svíčka. Po výměně naskakuje naprosto geniálně spolehlivě. 
Na diskusním fóru mi bylo doporučeno prodloužit vzdálenost mezi koncem kolena výfuku a začátkem tlumiče. Tímto způsobem se prý ladí výfuk k motoru. Problém byl sehnat novou spojovací hmotu, nakonec jsem sehnal teflonovou hadici u prodejce na Veveří v Brně za 10 cm jsem zaplatil 32,-Kč. Trefil jsem i průměr. Po zkouškách motor ani jednou neškytnul a to byla nádrž skoro prázdná. 
Tak když to shrnu 3x úspěch.

14.12.2002
Tak jsem na rady Vita učinil nutné úpravy, aby to lítalo. Protože tady v Brně je blbý počasí už 14 dní, tak už mám absťák. Dnes jsem to už nevydržel a musel jsem jít roztočit vrtuli. Zima byla ukrutná, ale lítalo to docela dobře až do chvíle kdy se něco stalo. Heli začala vyvádět jako jankovitá kobyla. Chvilku mi trvalo než jsem ji zkrotil, pak začala trošku poslouchat, ale už to nebylo ono. Další co jsem pozoroval byla asi nevhodná teplota pro gyro.  V jeden moment mi zatrnulo, když asi gyro trochu zablblo a heli dostala kopanec do ocasu až se otočila o 180°. Celkem to vše dopadlo dobře nic jsem nerozbil (jak bych taky mohl, když jsem jenom visel). Když jsem dělal údržbu a kontrolu stavu už doma v teple, tak jsem zjistil co bylo příčinou problémů. Opustila mě vyrovnávací zátěž během letu. Tím se změnilo těžiště a musel jsem to potom dorovnávat vysilačem a rukama, proto se mi zdálo že mám s heli moc práce ve visu. Chtěl jsem dneska začít trénovat vis bokem k sobě, ale radši jsem to vzdal. Opravím chybky a začnu příště.
P.S. Došlo palivo už není na co lítat.

Protože jsem zjistil, že asi začínám slepnout, tak jsem si heli rozsvítil. Svítím i za dne a musím říci že mi to trošku pomáhá a je to pěkná podívaná i pro ostatní.

Odstrojil jsem heli abych mohl přes zimu pracovat na kapotáži, ale lítat se musí, tak je nachystaný v původním provedení.

 Poslední polítání za pěkného počasí.